Zprávy

Taktické létání je týmový sport // Humans of NATO Days

Kpt. Aleš Svoboda vždy věděl, že se chce stát pilotem stíhačky. Už od dětství šel za svým snem a v současnosti si jej plní na 21. základně taktického letectva jako pilot letounu JAS-39 Gripen. Kromě toho v listopadu 2022 uspěl ve výběrovém řízení a stal se členem záložního týmu astronautů Evropské kosmické agentury, ale to jsme v září ještě netušili.

Na Dnech NATO v Ostravě & Dnech Vzdušných sil AČR jste ho neviděli létat, ale mohli jste jej slyšet jako komentátora ukázek některých bojových letounů. Kolem nich, Gripenu a jeho snu se samozřejmě točily i naše otázky. 

Jaká byla vaše cesta k armádě a letectví? 
Vždy jsem chtěl být stíhací pilot a jediná „firma“, která má stíhačky, je armáda. Takže jsem se ještě při čtvrtém ročníku gymnázia přihlásil ke studiu na Univerzitě obrany. To byla a stále je u nás jediná možnost, jak se stát vojenským pilotem. Po vystudování univerzity vedla cesta do Centra leteckého výcviku v Pardubicích a k letounu L-39, pak jsem se přes leteckou základnu v Náměšti přesunul do Čáslavi. Tam jsem začínal na bitevníku L-159 a od roku 2016 už létám na Gripenu. 

Vystřídal jste tedy tři stroje. Jak dlouho trvá, než se s nimi letec sžije?
Záleží na konkrétním typu. Jiné to bylo na L-39, jiné na L-159. Gripen je pak moderní letadlo a samotné létání na něm je díky systému řízení fly-by-wire, tedy digitálnímu systému kontroly letu poměrně jednoduché. Člověk tam tak není od toho, aby to letadlo jen pilotoval, ale uvolňuje mu to dostatek mentální kapacity k plnění bojového úkolu. Může se tak věnovat taktickému rozhodování, práci s radarem, s datalinkem, komunikaci a tak dále.    

Přeškolení na Gripen probíhalo ve Švédsku, kde jsme absolvovali řadu letů na simulátoru, různé teoretické přednášky či výcvik na centrifuze. Ale v letadle to byly pouze asi tři lety s instruktorem, čtvrtý let už byl sólo. Z toho si můžete udělat představu, že to samotné létání není nic, na co by se člověk musel velice dlouho cvičit. 

Jak dlouho tedy taková cesta do kokpitu Gripenu trvá? 
Mně to trvalo 11 let, když to počítám od roku 2005, kdy jsem nastoupil na Univerzitu obrany. Nejdříve tři roky bakalářské studium a potom byl už letecký výcvik. Jak už jsem říkal, začínali jsme tenkrát na letounu L-39, nejdříve v Centru leteckého výcviku v Pardubicích, ale poté i na jiné verzi toho stejného letounu v Náměšti nad Oslavou, resp. na čáslavské základně. 

Po další fázi na letounu L-159 probíhal výběr lidí, kteří pokračovali buď dál na Gripen, nebo zůstali na L-159. Já jsem na Gripenu začal létat, když mi bylo 30, myslím, že v té době jsem byl asi nejmladší pilot. K tomu přispěly i okolnosti, kdy se letectvo snažilo snížit věk pilotů Gripenů, a to vedlo k tomu, že se pár lidí bohužel přeskočilo a na nás tím pádem došla řada o něco dřív. 

Co se týče požadavků a leteckých zkušeností, tak pokud se nepletu, jsme museli mít nalétáno minimálně 500 proudových hodin a být pilotem 1. třídy.

Co vás na létání tak láká a baví? 
Pro mne je každý let na Gripenu zajímavý. Na Dnech NATO jste mohli vidět třeba ukázku tankování za letu, to je zrovna jedna z těch zajímavějších věcí. Nicméně, mě nejvíc baví ty komplexnější úkoly, komplexnější mise, kterých se účastní i desítky letadel. Taktické létání je takový týmový sport. Jde o to integrovat schopnosti jednotlivých letadel dohromady a fungovat jako jeden celek, když je vzduchu velké množství různých typů letadel a piloti různých národností. Pilotování a let samotný je taky velice zajímavý, ale ta komplexnost se mi líbí nejvíc.