Zprávy

Zkuste to, nemáte co ztratit // Humans of NATO Days

Pravděpodobně ho v areálu akce neuvidíte u žádné ukázky, přesto ho potkat můžete. I když je možná lepší, když se to nestane. Praporčík Jan Ostrý má na Dnech NATO v Ostravě & Dnech Vzdušných sil AČR na starost zdravotnické zabezpečení akce. Co všechno to obnáší? Jak dlouho se to připravuje? A co by chtěl návštěvníkům akce vzkázat?

Jaká byla vaše cesta do Armády České republiky? Byl stát se vojákem váš dětský sen?
Moje cesta do armády začala v roce 2011, když jsem ještě pracoval ve Fakultní nemocnici v Brně. Kolega, se kterým jsem studoval, mi řekl o možnosti stát se zdravotníkem u Armády České republiky. Přes KVV v Ostravě a Ústřední vojenskou nemocnici v Praze jsem se dostal na kurz základní přípravy do Vyškova. Po jeho úspěšném absolvování jsem se stal vojákem – zdravotníkem v Olomouci. Dále jsem nastoupil k 73. tankovému praporu do Přáslavic a nyní jsem na pozici starší pracovník štábu na Velitelství pozemních sil v Olomouci. Rozhodně se ale nedá říct, že by to byl můj dětský sen. Studoval jsem zdravotnického záchranáře a myslel jsem si, že budu jezdit na sanitě v našem Frenštátě pod Radhoštěm, odkud pocházím.  Ale jak už to v životě bývá, nevyšlo to úplně dle plánu. Na druhou stranu, neměnil bych. 

Jak vypadá váš typický pracovní den? 
Je důležité říci, že jsem příslušník Velitelství pozemních sil, které zodpovídá za výcvik a přípravu podřízených brigád a pluků. Mou pracovní náplní je tak především administrativa nezbytná pro hladké zabezpečení zdravotnické přípravy a vůbec oblasti zdravotnictví na úrovni pozemních sil. Musím se tak účastnit řady porad, jednání a také tzv. štábních nácviků, které jsou součástí příprav na velká a důležitá cvičení v režii pozemních sil. V dopoledních hodinách, pokud mi to čas a práce dovolí, se snažím věnovat fyzické přípravě, což zahrnuje běh, tělocvičnu a různé jiné formy tělesné přípravy. A i když se to nezdá, každý den přináší nové výzvy, což je na této práci zajímavé a motivuje mě.

Byl jste na nějaké zahraniční misi? Pokud ano, můžete nám o tom říct víc? 
Ano, byl jsem nasazený na půl roku v Afghánistánu s jednotkou složenou převážně ze 73. tankového praporu. Na této misi jsem byl součástí zdravotnického týmu, který se skládal z jednoho lékaře, mě jako zdravotníka a dalšího kolegy zdravotníka. Měli jsme na starost bezmála 200 českých vojáků. Nebyli jsme tam ovšem sami, k ruce nám bylo více než 30 bojových záchranářů, což jsou vojáci, kteří nemají zdravotnické vzdělání, ale absolvovali dvoutýdenní zdravotnický kurz zaměřený na záchranu života v polních podmínkách.

Naše práce zahrnovala poskytování první pomoci, ošetřování zranění a nemocí, a také preventivní zdravotní péče. Každý den byl jiný a přinášel nové výzvy, od ošetřování drobných zranění až po řešení vážných zdravotních stavů. Bylo důležité být neustále připravený a schopný rychle reagovat na jakoukoli situaci.

Jednou z největších výzev bylo pracovat v náročných podmínkách, kde jsme museli čelit extrémním teplotám, prachu a omezeným zdrojům. Navzdory těmto obtížím jsme se snažili poskytovat co nejlepší péči našim vojákům a udržovat je v co nejlepší kondici.

Co se týče zahraničních operací, Armáda České republiky stále vysílá své jednotky do zahraničí, kde jsou vždy přítomni lékaři a zdravotničtí záchranáři. Aby se člověk mohl dostat na zahraniční misi, musí být ve skvělé fyzické kondici, mít splněné různé předepsané kurzy a absolvovat lékařská vyšetření. Je to náročný proces, ale velmi obohacující a přinášející cenné zkušenosti.

Co vám práce v armádě dala, co byste podle vás nezažil v jiných profesích? Čím se liší armádní zdravotník od civilního?
Práce v armádě mi dala mnoho zkušeností a zážitků. Po vystudování školy jsem začal pracovat ve Fakultní nemocnici v Brně na neurochirurgické klinice. Tam jsem rozhodně nezažil vojenskou disciplínu, střelby, komplexní polní výcviky ani ukázky na veřejnosti. Armáda mě naučila disciplíně, týmové spolupráci a schopnosti rychle a efektivně reagovat v krizových situacích.

Armádní zdravotník se liší od civilního zdravotníka v několika klíčových ohledech. Civilní zdravotník, například v sanitce, přijede do relativně bezpečného prostředí. Pokud místo není bezpečné, počká, až přijedou hasiči a vyprostí raněného. Armádní zdravotník se však může ocitnout v přímé palbě a musí zachraňovat životy i v těchto nebezpečných podmínkách.

Civilní zdravotník, pokud je situace bezpečná, jde okamžitě do akce a zachraňuje životy. Naproti tomu armádní zdravotník v boji musí počkat, až ustane bojová situace, a teprve na rozkaz velitele jde zachraňovat. Práce v armádě mě také naučila zvládat stres a pracovat pod tlakem, což jsou dovednosti, které bych v civilním sektoru pravděpodobně nezískal. Každý den přináší nové výzvy a situace, které vyžadují rychlé rozhodování a schopnost improvizace. Tyto zkušenosti jsou pro mě neocenitelné a formovaly mě nejen jako profesionála, ale i jako člověka.

Vaším úkolem na Dnech NATO v Ostravě & Dnech Vzdušných sil AČR je zdravotnické zabezpečení akce. Co všechno to obnáší? 
Ano, máte pravdu, mým hlavním úkolem je zdravotnické zabezpečení akce za Armádu České republiky. Naše přípravy na tuto akci začínají už někdy v březnu, půl roku před jejím konáním. Důležitá je spolupráce v rámci integrovaného záchranného systému, kde nejvíce spolupracujeme se Zdravotnickou záchrannou službou MSK, které armáda poskytuje podporu v rámci zabezpečení této akce. Naše práce zahrnuje přítomnost na koordinačních poradách, přípravy, rozmístění a složení osádek. Musíme zajistit dostatečný počet sanitek a personálu, určit kolik lékařů a jaké vybavení mají mít sanitky. Dále je nutné zajistit dostatečné zabezpečení pro daný personál, aby si mohli odskočit pro pití a jídlo.

Naše práce nezačíná se zahájením programu a nekončí jeho koncem. Zdravotníci jsou na místě už od 7 hodiny ranní a jejich práce končí až s odchodem posledního návštěvníka. Během akce musíme být neustále ve střehu a připraveni reagovat na jakékoli zdravotní problémy, které mohou nastat. To zahrnuje nejen ošetřování drobných zranění, ale i řešení vážnějších zdravotních stavů. Celkově je zdravotnické zabezpečení na Dnech NATO velmi náročné, ale zároveň velmi důležité pro zajištění bezpečnosti všech návštěvníků.

Jaké zásahy či pomoc byly během předchozích ročníků Dnů NATO nejčastější?
Nejčastěji se setkáváme s kolapsovými stavy, zejména v roce 2023, kdy panovalo krásné počasí, těchto případů bylo velké množství. To bych asi vyzdvihl nad vše ostatní. Dále jsou samozřejmě i další zásahy, jako například řezné ranky, popáleniny od sluníčka a alergické reakce.

Kromě armádních zdravotníků jsou na akci přítomné i další - civilní - zdravotnické týmy. 
Ano, spolupracujeme v rámci Integrovaného záchranného systému (IZS). Na místě jsou přítomny různé složky, jako je Hasičský záchranný sbor, Zdravotnická záchranná služba, Policie České republiky, Městská policie Ostrava, Český červený kříž a také Rescue Ostrava. Díky skvělé spolupráci těchto složek a pořadatelské služby máme zdravotnické hlídky dobře nastavené.

Pokud se nějakému návštěvníkovi stane nehoda, úraz či kolapsový stav, dozvíme se to na štábu IZS. Nejbližší posádka, ať už je to Český červený kříž, Rescue Ostrava, Armáda nebo Záchranná služba, tam pošle své lidi a poskytneme adekvátní pomoc. Musím za sebe i za své kolegy vojenské zdravotníky říct, že spolupráce mezi jednotlivými složkami je výtečná a na vysoké úrovni. Díky této spolupráci jsme schopni efektivně reagovat na různé situace a zajistit bezpečnost všech návštěvníků.

Zažíváte během takové služby i vtipné zážitky? Nebo řešíte pouze vážné věci?
Rád bych zažíval během služby i vtipné zážitky, ale jelikož je tam velká masa lidí, jsem vždycky nervózní, aby všechno dobře dopadlo. Většinou se soustředíme na vážné věci a zajištění bezpečnosti všech návštěvníků. Nicméně, občas se stane, že se objeví nějaká humorná situace, která nám pomůže uvolnit napětí a zasmát se. Tyto momenty jsou vzácné, ale velmi vítané, protože nám připomínají lidskou stránku naší práce.

Co byste poradil návštěvníkům Dnů NATO ohledně prevence zdravotních problémů během akce? Je něco, v čem jsou návštěvníci nepoučitelní?
Určitě bych doporučil, aby si návštěvníci vzali s sebou dostatek jídla a pití. Nespoléhejte na to, že si něco koupíte na místě, protože fronty bývají dlouhé a počasí nevyzpytatelné. Lidé by měli myslet na to, že někdy zaparkují ve velké vzdálenosti a může trvat i hodinu, než se dostanou na místo ukázek. Dále je potřeba vystát frontu u vstupu, frontu na jídlo a pití, a potom čekat na daný průlet nebo manévr. Vše se může odehrávat na přímém slunci, což zvyšuje riziko dehydratace a úpalu. Tito lidé se pak často stávají našimi potenciálními pacienty. Návštěvníci často podceňují význam hydratace a ochrany před sluncem. I když jsou tato doporučení opakovaně zdůrazňována, stále se setkáváme s případy dehydratace a úpalu. Návštěvníkům Dnů NATO bych proto doporučil několik základních opatření, aby předešli zdravotním problémům během akce. 

Především je důležité:
Hydratace: Pít dostatek vody, zejména pokud je horké počasí. Dehydratace může vést k únavě a dalším zdravotním komplikacím.
Ochrana před sluncem: Používat opalovací krém, nosit klobouk a sluneční brýle. Dlouhodobé vystavení slunci může způsobit spáleniny a úpal.
Pohodlná obuv: Nosit pohodlné boty, protože návštěvníci často tráví hodně času na nohou a chodí po rozlehlém areálu.
Pravidelné jídlo: Nezapomínat na pravidelné jídlo, aby se předešlo poklesu energie a hladině cukru v krvi.

A na závěr, co byste vzkázal těm, kteří uvažují nad kariérou v Armádě ČR? 
Nechci, aby to znělo jak z propagačního videa, ale těm, kteří uvažují nad kariérou v Armádě České republiky, bych chtěl zdůraznit, že je to nejen cesta k osobnímu růstu a rozvoji, ale také příležitost sloužit své zemi a přispět k její bezpečnosti. Armáda nabízí širokou škálu profesí a možností, kde každý může najít své místo a uplatnit své schopnosti. Pokud hledáte výzvu, smysluplnou práci a chcete být součástí něčeho většího, Armáda ČR je tou správnou volbou. Připojte se k nám a staňte se součástí týmu. Zkuste to, nemáte co ztratit.