Zprávy

Od číšníka k motočetě Hradní stráže // Humans of NATO Days

Hradní stráž je jednou ze tří složek Ozbrojených sil České republiky. Ukázka v podaní jejích motorkářů je pravidelným návštěvníkům Dnů NATO v Ostravě & Dnů Vzdušných sil AČR dobře známá a kdo ji nezná, ať si ji nenechá ujít. Jaké úkoly ale Hradní stráž plní? Koho kromě prezidenta republiky doprovází? A jak se pozná dotěrný návštěvník Pražského hradu, který bude chtít příslušníka v strážní boudě provokovat? Na uplynulém ročníku jsme vyzpovídali rotmistra Tomáše Petrika, člena motocyklové jednotky Hradní stráže, který nám to vše prozradil.

Jak jste u Hradní stráže začínal? 
Pocházím z Olomouce. K Hradní stráži jsem nastoupil po obdržení povolávacího rozkazu, právě k Hradní stráži, kde jsem absolvoval základní povinnou vojenskou službu v letech 2002 až 2003. Do té doby jsem nevěděl, co Hradní stráž je. V civilu jsem po vojně v Olomouci pracoval jako číšník, ale v roce 2007 jsem se vracel do Prahy, protože práce číšníka mi nebyla schopná nabídnout to, co služba v Armádě. 

Nastoupil jsem tak na strážní jednotku, kde jsem sloužil necelých 10 let. V roce 2016 jsem přestoupil v rámci Hradní stráže ke skupině doprovodné a ochranné služby moto čety Hradní stráže. 

Práce číšníka mě bavila, jsem řemeslem vyučen. Oproti armádě mě u této práce vždy chyběla opora v sociálních jistotách a jiné výhody. Krátce po nástupu k HS jsem byl schopný např. samostatně bydlet. 
 

Co obnáší dělat motorkáře Hradní stráže? Koho kromě prezidenta eskortujete a jaké máte úkoly?
Hlavním úkolem Hradní stráže je zabezpečení ostrahy sídel prezidenta republiky stálých i dočasných, zabezpečení protokolárních akcí na pražském hradě, patří tam jmenování do funkcí, státní návštěvy, audience.

Moto četa pak zabezpečuje doprovody prezidenta republiky, jiných státních příslušníků jako prezidentů, předsedů vlád a ministrů cizích zemí.  Hradní stráž také zajišťuje provedení pietních aktů, státních svátků a výročí. Moto četa se těchto akcí účastní též, plus nás můžete vidět na akcích pořádaných pro veřejnost jako právě Dny NATO, vojenská výstava IDET či dětské dny konané při různých příležitostech. Moto četa též zajišťuje výroční doprovody v souvislosti se státními svátky jako svatý Václav 28. září či pietní akt na Vítkově 28. října.

Absolvujeme pravidelné výcviky s motocyklem, jde o to dostat motocykl maximálně pod kontrolu. Mnohdy tento výcvik probíhá na uzavřených plochách, jako je letiště v Panenském Týnci nebo Bechyni. Při výcvicích se snažíme spolupracovat i s jinými českými motocyklovými útvary jako jsou PČR či vojenská policie. Voják příslušník moto čety hradní stráže pak spadá do klasického vševojskového výcviku, který absolvujeme v rámci výcvikových hodin. 

Jak složité bylo naučit se hradní protokol a specifika služby u Hradní stráže? 
Hradnímu protokolu často podléháme, tudíž se jím řídíme, zde získáváme informace ohledně zabezpečení jednotlivých aktů, doprovodů. Specifika služby jak u strážné jednotky, tak u moto čety jsou různorodá. Voják musí znát strážní pravidla, zákony o použití zbraně, místopis střežených objektů, podléháte teoretické, taktické a fyzické přípravě. Služba u Hradní stráže, tak jako u ostatních útvarů vyžaduje zdravotní prohlídku a bezpečnostní prověrku dle stupně zastávaného místa.

U moto čety pak musíte splnit psychologické vyšetření na obsluhu vozidla (motorky) se zvláštním výstražným světelným a zvukovým zařízením. Služba u moto čety je pestrá. Naše jednotka spadá pod rotu zabezpečení HS a s její součinností též zabezpečujeme dozorčí službu na kasárnách. Denně zajišťujeme kurýrní službu vojenské kanceláři prezidenta republiky a Hradní stráži. 

O jaký zajímavý zážitek se s námi můžete podělit?
Těch zážitků je hodně. Jak ve strážné jednotce, tak nyní u moto čety se často zasmějeme. Když je pár dobrých kluků po hromadě, důvod k legraci se nehledá nijak složitě. Zmíním postřeh ze strážné služby. Klasika je to, že se s vámi lidi chtějí fotit ve strážní budce.

Na blížící se skupině poznáte, když se kluci chtějí vytáhnout před holkami, že se vás budou snažit rozesmát, ztrapnit, prostě být borci, ale už nemyslí na to, že voják na čestném pevném stanovišti má jak své povinnosti, tak své práva, která mu dopomůžou si na stanovišti zjednat pořádek. Návštěvníci – hlavně mladí teenageři – jsou pak kolikrát v šoku, když těsně vedle nich udeříte patkou zbraně silně o zem či je od sebe rukou odstrčíte a doprovodíte tento čin slovním pokynem. Mnohdy si lidé myslí, že se nesmíte ani pohnout. 

Na motorce o zajímavé zážitky není nouze. V provozu vzniká spousta úsměvných okamžiků, jsou to spíše řidičské chyby účastníků provozu, kterých si při práci v provozu uvědomujete a chybující kolikrát nikoli. Jsou to třeba zajímaví lidé, které doprovázíte, zvláštní události, při kterých je náš doprovod přítomen, a neobvyklá místa, na která se dostanete. Jsme nevšedností v provozu a lidé nás samozřejmě vnímají všelijak. Jedni negativně, ti dokáží vědomě neuhnout světelnému a zvukovému výstražnému zařízení či lidé u krajnice s hrozícími gesty. Těch je ale minimum. Většina lidí na cestách je ohleduplných a duchapřítomných, to musím pochválit. Odměnou je pro nás styk z veřejností na různých veřejných akcí, kdy se nás lidé mohou zeptat na to, co je zajímá, a setkáváme se tak s nadšenými dětmi a rodiči.

Jednu historku dobře zmíním. Měl jsem s kolegou rozháněčku. Tzn. dvě motorky před kolonou usměrňují provoz, zastavují křižovatky, vytváříte prostor pro kolonu za vámi. Musíte se v ten okamžik soustředit na směr trasy, kolonu za vámi, provoz kolem sebe, přepínání ovladačů na motorce, komunikujete s ostatními vysílačkou. Na jedné z křižovatek jsem špatně odbočil. Následně jsem kolonu dohnal, taková věc vás zaručeně probere. Předjel jsem kolonu a zařadil se na své místo s tím, že jsem dělal jakoby nic. Myslím, že si tenkrát pan prezident ničeho nevšiml.